Oadjoriekti – sierraduopmostuollu

Oadjoriekti lea sorjjasmeahttun ja bealátkeahtes áigáiboahtodorvoáššiid sierraduopmostuollu.

Oadjorievtti doaimma vuođustusain lea ásahuvvon duopmostuollolágas (673/2016) ja riektegeavvamis oadjorievttis addojuvvon lágas (677/2016). Oadjorievtti lágageavahandoaimmas heivehuvvo riektegeavvamis hálddahusáššiin addojuvvo láhka (808/2019).

Oadjorievttis sáhttá áššiid dikšut suoma- ja ruoŧagiela geavahemiin. Lea maiddái vejolaš geavahit sámegiela giellalágas ásahuvvon vuođustusain.

Áššit, mat gieđahallojit oadjorievttis

Áššit, mat gieđahallojit oadjorievttis, gusket earret eará olbmo vuoigatvuođa bargoealáhahkii, álbmotealáhahkii, bargguhisvuođaovdui, bálkádorvui, ássandoarjagii, oahppodoarjagii, Álbmotealáhatlágádusa máksin váttolaččaidovdduide, buohcooadjolága mieldásaš ovdui, veajuiduhttimii ja maiddái vuoigatvuhtii buhtadussii bargobártti, ámmátdávdda, rihkusvahága, soalddátváttu dahje soalddátbártti vuođul.

Oadjoriekti lea ovdalis máinnašuvvon áššiin áidna doaibmaválddálaš duopmostuollu, earret muhtin bargobárte- ja ámmátdávdaáššiid. Go fas oadjoriekti ii gieđahala eaktodáhtolaš oaju dehege dáhkádusa guoski áššiid nugo ruokto- ja biiladáhkádusa.

Áigáiboahtodorvoáššiid nuppástusohcanvuogádat

Nuppástusohcanvuogádat áigáiboahtodorvoáššiin lea dábálaččat guovttedássásaš. Ovdduid mieđiheaddji lágádusaid ja fitnodatservviid addin mearrádusaide ohccojuvvo dábálaččat nuppástus nuppástusohcanlávdegottis, mii gieđahallá dás dárkkuhuvvon áššiid. Nuppástusohcanlávdegottiid addin mearrádusaide ohccojuvvo nuppástus oadjorievttis. Oadjorievtti mearrádussii lea vejolaš ohcat váidalanlobi muhtin ámmátdávda- ja bárteáššiin alimus rievttis. Eará áššiin oadjoriekti lea bajimuš nuppástusohcanorgána, iige dan mearrádussii sáhte ohcat nuppástusa váidalemiin.

Oadjoriekti sáhttá maiddái lágas dárkkuhuvvon eavttuid ollašuvadettiin gomihit iežas addin lágafámolaš mearrádusa dahje nuppástusohcanlávdegotti addin lágafámolaš mearrádusa.

Oadjorievtti organisašuvdna

Oadjorievttis leat golbma lágageavahanossodaga ja hálddahusossodat.
Oadjorievtti jođiha ja dan boađuslašvuođas vástida oadjorievtti njunušduopmár. Njunušduopmár gohcá vuoigatvuođaprinsihpaid heiveheami ja lágatulkoma ovttaláganvuođa duopmostuoluid čovdosiin.
Oadjorievtti stivrenjovkui gullet njunušduopmár, ossodathoavddat ja kansliijahoavda. Stivrenjoavku doarju njunušduopmára oadjorievtti doaimma jođiheamis ja ovddideamis.

Ášši čoavdin ja čoavdinčoahkkáibijut

Áššit čovdojuvvojit áššemeannudeami bokte. Áššemeannudeaddjin sáhttá doaibmat oadjorievtti áššemeannudeaddji, asessora dahje oadjoriekteduopmár.
Áššiid čoavdimii oadjorievttis oassálastet njunušduopmár, ossodathoavddat, oadjoriekteduopmárat, asessorat ja maiddái njunušdoavttir, doavtterlahtut sihke áššedovdilahtut, geat dovdet bargodiliid dahje fitnodatdoaimma ja soalddátváddoáššiid. Čoavdinčoahkkáibiju ságajođiheaddjin doaibmá lágaoahppan lahttu (njunušduopmár, ossodathoavda, eará oadjoriekteduopmár dahje asessora).
Lahtut, geat oassálastet áššiid čoavdimii, doibmet barggus duopmára vásttuin ja leat addán duopmára nannema.
Mearrádusdahkamii oassálastet áššesuorggi ja -sisdoalu mielde jogo okta, guokte, golbma dahje vihtta lahtu. Oadjoriekti sáhttá mearridit eará doaibmabijus go loahpalaš váldoáššečovdosis almmá oadjorievtti áššedovdilahtuid haga.
Ášši čoavdima áiggis ii almmuhuvvo sierra.

Čoavdinčoahkkáibijut

Čoavdinčoahkkáibidjui gullet golbma lágaoahppan lahtu.
Jos medisiinnalaš čilgehus sáhttá váikkuhit ášši čoavdimii, čoavdinčoahkkáibidjui gullet guokte lágaoahppan lahtu ja okta doavtterlahttu.
Bargoealáhat-, bárteoadjo-, bargguhisvuođadorvo- ja bálkádorvoáššiid ja maiddái soalddátváddoáššiid čoavdimii oassálastet ovdalis máinnašuvvon lahtuid lassin maiddái guokte bargodiliid dahje fitnodatdoaimmaid dovdi áššedovdilahtu dahje soalddátváddoáššiid dovdi áššedovdilahtu.
Guovttelahtot čoahkkáibijus, gos lea okta lágaoahppan lahttu ja okta doavtterlahttu, áššit mat čovdojit, leat meroštallon riektegeavvamis oadjorievttis addojuvvon lága 4 §:s. Guovttelahtot čoahkkáibijus ášši galgá sirdit golmmalahtot čoahkkáibidjui čoavdima várás, jos lahtut eai leat čovdosa birra ovttamielalaččat.
Áššit, mat čovdojuvvojit ovtta lágaoahppan lahtu čoahkkáibijus, leat meroštallon riektegeavvamis oadjorievttis addojuvvon lága 5 §:s.

Čoavddus riektečoahkkima ordnetkeahttá

 
Ášši lea vejolaš čoavdit riektečoahkkima ordnetkeahttá dan maŋŋá, go buot čoavdinčoahkkáibiju lahtut leat áššegirjjiide oahpásmuvvama maŋŋá leamašan áššis ovttamielalaččat ja dohkkehan mearrádushápmosa vuođustusaiguin iežaset merkejumiin iige oktage lahttu leat evttohan riektečoahkkima ordnema. Čoavdinčoahkkáibiju ságajođiheaddji galgá, go lea lohkan čoahkkáibiju eará lahtuid bealiváldimiid, nannet iežas merkejumiin ášši jogo riektečoahkkimis gieđahallama várás dahje ovttamielalašvuođa gávdnodettiin nannet ášši leat čovdon almmá riektečoahkkima haga.

Riektečoahkkimat

Áigemearis guoskkadin ášši, mii čovdojuvvo riektečoahkkimis, mearrida ságajođiheaddji. Riektečoahkkimis leat mielde buot ášši čoavdimii oassálasti lahtut ja áššemeannudeaddji. Riektečoahkkimis áššis ságastallo. Jos mearrádusbargamii oassálasti lahtut eai leat čovdosa birra ovttamielalaččat, das jienastuvvo.

Čoavdinčoahkkáibiju ráđđádallan

Čovdosii oassálasti lahtuid ráđđádallan ordnejuvvo nu, ahte álbmot ja áššeosolaččat eai leat báikki alde. Ráđđádallama sisdoalu galgá doallat čiegusin. Čiegusindoallanáigi lea 80 jagi ášši johtui boahtimis oadjorievttis.